Možnosti léčby cukrovky a prevence před jejím vznikem

Základem prevence před vznikem cukrovky je sledování typických příznaků, včasná diagnostika a co nejrychleji nasadit správnou léčbu.
glukometr s odberovym perem a leky

Podle WHO má na světě cukrovku více než 400 milionů lidí. Její vzniku nebo rozvoji je přitom v mnoha případech možné předcházet.

Cukrovka se zvykne označovat jako novodobá pandemie. Podle statistik WHO (World Health Organization) na světě trpí diabetem více než 422 milionů (v roce 2011 se čísla pouze přibližovaly k 246 milionům [1]), z toho v Evropě je to aktuálně více než 60 milionů. Zatímco u cukrovky 1. typu nelze podniknout žádné kroky, které slouží jako prevence před jejím vznikem, při cukrovce 2. typu nebo těhotenské cukrovce, to možné je. Základem prevence je sledování typických příznaků, včasná diagnostika a co nejrychleji nasadit správnou léčbu.

Je možné předcházet vzniku cukrovky? Základní preventivní kroky

Na otázku, zda je možné předcházet vzniku cukrovky, se nedá odpovědět jednoznačně. Nejčastějšími formami tohoto onemocnění je diabetes mellitus 1. a 2. typu a těhotenský nebo tzv. gestační diabetes mellitus.

prevence pred vznikem cukrovky

Ve skutečnosti existuje 6 dalších typů diabetu. Kromě výše jmenovaných jde o MODY, novorozeneckou cukrovku, wolframův a Alströmův syndrom, latentní autoimunitní diabetes (LADA), cukrovku typu 3c a steroidní diabetes.

V případě cukrovky 1. typu, bohužel, neexistuje žádná prevence. Jde o autoimunitní onemocnění, při kterém tělo zničí vlastní beta buňky pankreatu. Ten následně není schopen produkovat inzulín. Spouštěčem [2] může být genetika, překonání virového či bakteriálního onemocnění, léky, např. očkování, a další množství vnějších i vnitřních faktorů. Pravdou je, že příčiny, které stojí za spuštěním autoimunitní reakce organismu, nejsou přesně známy.

 

Prevence vzniku cukrovky 2. typu

Cukrovka 2. typu patří mezi tzv. metabolická onemocnění, které ovlivňuje zejména životospráva [3], ale i  genetika. Nejde o autoimunitní reakci organismu. Důvodem vzniku hyperglykémie u diabetu 2. typu je snížená funkce a následné odumírání beta buněk pankreatu v kombinaci s inzulínovou rezistencí, což je snížená citlivost tkání na účinky inzulínu. Tento proces probíhá postupně a velmi dlouho, přičemž ho můžete ovlivnit [4], a to do velmi vysoké míry.

Mezi hlavní příčiny vzniku cukrovky 2. typu patří:

Obezita, zejména břišní

Vysoký krevní tlak

Vysoké hodnoty “špatného” LDL cholesterolu (spolu s vysokými hodnotami ostatních tuků)

Sedavý způsob života

Nadměrná konzumace některých potravin, zejména živočišných, které obsahují vysoké množství nasycených tuků

Věk a genetika

Genetika [5] je u cukrovky 2. typu velmi podstatným, avšak nikoli nezvratitelným faktorem. Jinak řečeno, lidé s genetickou predispozicí na vznik cukrovky 2. typu nemusí zásadně cukrovku dostat. Vznik a rozvoj onemocnění mohou zvrátit prevencí [6], tedy zejména správnou životosprávou.

Základní kroky v rámci prevence vzniku cukrovky 2. typu jsou:

Dostatek pohybu

Kontrola tělesné hmotnosti – BMI 17,5 – 25

Zdravá a vyvážená strava – omezení monosacharidů, nasycených mastných kyselin, cholesterolu

Kontrola krevního tlaku

Prevence vzniku těhotenské cukrovky

Vznik těhotenské cukrovky ovlivňuje genetika (avšak jen do jisté míry), životospráva a tělesná hmotnost. Její spouštěčem je inzulínová rezistence v kombinaci se sníženou schopností pankreatu produkovat dostatečné množství inzulínu (některé hormony produkované během těhotenství mají tzv. kontrainzulínový efekt).

Základem prevence vzniku těhotenské cukrovky je opět životospráva. Nejdůležitější je kontrola tělesné hmotnosti. Ženy s obezitou patří do nejrizikovější skupiny. Stejně podstatná je fyzická aktivita a vyvážená strava. Kroky, které je třeba dodržovat, se v zásadě neliší od těch při prevenci před vznikem cukrovky 2. typu.

 

Možnosti léčby cukrovky 1. typu

Možnosti léčby cukrovky 1. typu jsou do jisté míry omezené. lidé s touto formou onemocnění se nevyhnou užívání inzulínu v injekční formě a pravidelné kontrole glykémie pomocí glukometru. Stejně důležité je dodržování správné diety a zdravé životosprávy [7].

Léčba cukrovky 1. typu je zaměřena na:

  • Kompenzaci glykémie, která zahrnuje správný dietní režim + nastavení správných dávek inzulínu + přiměřený pohyb
  • Prevenci před vznikem diabetických komplikací [8], jako je poškození nervů, cév či některých orgánů
  • Oddálení diabetických komplikací
  • Eliminaci projevů onemocnění (bolesti, nepříjemné stavy, dehydratace atd.)

V rámci diety není důležitá pouze velikost a časové rozestupy mezi jednotlivými porcemi, ale také její složení a “obsah”. Strava při cukrovce 1. typu (avšak i jiných typech) musí být pestrá a vyvážená.

Základem je vyloučení, resp. omezení jednoduchých cukrů, které je třeba nahradit polysacharidy. Velmi prospěšné jsou všechny potraviny s obsahem kvalitních bílkovin, antioxidantů, vitamínů a minerálů. Diabetici by měli konzumovat co nejvíce zeleniny, ovoce, libového masa, ryb a celozrnných výrobků. Gro jejich jídelníčku mají tvořit pokrmy s nízkým glykemickým indexem a zátěží, které cukr v krvi zvyšují postupně a pomalu.

Neméně podstatný je pohyb a kontrola tělesné hmotnosti. Nadváha sice v tomto případě nezpůsobí samotné onemocnění, může jej však podstatně zkomplikovat. Diabetická polyneuropatie [9], syndrom diabetické nohy, poruchy cév, poškození zraku [10], na všechny tyto komplikace jsou přirozeně náchylnější diabetici s nadváhou či obezitou.

Průběh cukrovky 2. typu lze v mnoha případech zlepšit vhodnou stravou

Možnosti léčby diabetu 2. typu

Možnosti léčby diabetu 2. typu jsou o něco širší. Léčba je i v tomto případě zaměřena na kompenzaci glykémie, eliminaci diabetických komplikací a zlepšení celkové kvality života.

Její začátek je zpravidla provázen “jen” změnou životosprávy (hmotnost + pohyb [11] + dieta) a Selfmonitoringem.

Užívání léků [12] či inzulínu je nezbytné až tehdy, kdy tato režimová opatření nejsou efektivní [13].

Intenzita měření glykémie není stanovena přesně. To, jak často byste měli kontrolovat vaši hladinu cukru v krvi, musí stanovit diabetolog [14]. V tomto směru však platí jedno nepsané pravidlo, a to, že častějším “měřením cukru” nemáte co zkazit. Důležité je také zapisování glykémií a sledování jejich průběhu – co způsobilo rychlý nárůst / pokles glykémie, po jakém typu pohybu se udržovala v normálu nejdéle, jaké jídlo zapříčinilo její extrémní nárůst atd.

Dieta při cukrovce 2. typu je velmi podobná jako u diabetu 1. typu. Měli byste se zaměřit na příjem menších porcí v kratších časových intervalech. Obecně se doporučuje konzumovat 6 až 8 jídel denně. K základním dietním opatřením při cukrovce. 2. typu patří [15]:

Optimalizace kalorického příjmu vzhledem k energetickému výdeji (fyzická aktivita)

Zvýšený příjem ovoce a (zejména) zeleniny – doporučuje se konzumace 500 až 600 g za den, ideální je zelenina tmavěmodré, tmavozelené, tmavočervené, sytě žluté a tmavě oranžové barvy, která je výborným zdrojem antioxidantů, vitamínů a minerálů

Příjem celozrnných potravin, které obsahují vysoké množství vlákniny

Pravidelná konzumace ryb (minimálně 2 x týdně)

Omezení tuků – nasycené tuky by měly představovat méně než 7%, transmastné kyseliny (MK) méně než 1% denního kalorického příjmu., K nevhodným potravinám patří “tučné” maso, uzeniny, ztužované tuky a plnotučné mléčné produkty

Omezení cholesterolu – doporučuje se nepřekročit příjem 200 mg za den

Vyloučení jídel/nápojů s vysokým obsahem soli a přidaným cukrem

Z jídelníčku byste dále měli vyloučit monosacharidy a nahradit je polysacharidy. Opět platí, že k vhodným potravinám patří zejména ty s nízkým glykemickým indexem a zátěží. Je třeba myslet i na jakési skryté cukry. Tak například mléko, sýr či syrovátka obsahují laktózu – mléčný cukr. Sacharidy se nacházejí také v pečivu, ovoci a některých druzích zeleniny, dokonce, i když v skutečně minimálním množství, je najdete také v mase a vejcích

Důležité jsou také vitamíny [16] [17], minerály a antioxidanty. Pro lidi s diabetem 2. typu je nezbytný chrom, který pravděpodobně snižuje glykémii a zároveň zvyšuje citlivost organismu na inzulín. Dále jsou to vitaminy ze skupiny B, především vitamín B1 (thiamin), hořčík a kyselina alfa-lipoová, která patří k silným antioxidantem.

Stejně důležitým aspektem je pohyb a kontrola hmotnosti [18]. Index tělesné hmotnosti (BMI) diabetika by se měl pohybovat v ideálních hodnotách, tedy mezi 17,5 – 25. BMI od 25 do 30 je klasifikován jako mírná nadváha, která představuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a dalších diabetických komplikací.

Podle Mezinárodní diabetické federace (IDF) by se měli lidé s diabetem 2. typu věnovat denně minimálně 30 minutám mírné fyzické aktivity [19]. Vhodnou je např. rychlá chůze, cyklistika, plavání či tanec. Americká diabetologické asociace (ADA) zas doporučuje minimálně 150 minut fyzické aktivity týdně.

V neposlední řadě byste měli ze života vyloučit všechny faktory, které mají na diabetes negativní vliv. Hovoříme zejména o alkoholu, kouření [20] a kofeinu. Diabetici s 2. typem cukrovky nemusí být stoprocentní abstinenti. Měly by se však vyvarovat požívání tvrdého alkoholu a důležité je také jeho množství – pohár kvalitního vína ke večeři či 1 pivo po cyklistice jsou v pořádku, láhev vína na posezení, nebo 4 velké vychlazené 12tky, jednoznačně ne.

 

Kdy se léčba cukrovky 2. typu neobejde bez léků

V případě, že optimalizace životního stylu není dostatečně efektivní, další léčba diabetu 2. typu se neobejde bez léků, tzv. perorálních antidiabetik (PAD) [21]. Léčba léky se zpravidla začíná orální monoterapií, při které pacient užívá pouze 1 typ antidiabetika. Po ní, pokud nedojde k viditelnému zlepšení, následuje kombinovaná orální léčba, kombinace orální léčby a inzulínu, a inzulínová léčba [22].

Ke kritériím, které podmiňují nasazení PAD [23], resp. přechod na další stupeň léčby, patří např. přetrvávající glykémie od 7 mmol/l výše nalačno, glykémie nad 9 mmol/l po jídle či glykovaný hemoglobin [24] od 7,5% výše. O přesném postupu však musí za všech okolností rozhodnout lékař. Lidé s cukrovkou 2. typu se v některých případech nevyhnou ani tzv. farmakoterapii antiobezitiky [25]. Jejich užívání se zpravidla týká diabetiků s BMI nad 30,0.

Jednou z možností, jak oddálit inzulínovou terapii, je např. inkretinová léčba [26], která je v současnosti využívána stále častěji. Inkretiny [27] patří mezi hormony trávicího traktu. Podporují metabolismus glukózy, a to tak, že stimulují sekreci inzulínu buňkami slinivky. Zjednodušeně, inkretiny pomáhají organismu lépe zpracovat sacharidy. Zároveň snižují chuť k jídlu a krevní tlak. V neposlední řadě zlepšují funkci beta buněk pankreatu i srdce.

Možnosti léčby těhotenské cukrovky

Léčba těhotenské cukrovky [28] se v mnoha bodech neliší od léčby diabetu 2. typu.

Základem je optimalizace životosprávy, ke které patří:

Vhodná dieta

Dostatek vhodné fyzické aktivity

Selfmonitorig a zapisování glykémií

Psychická pohoda

Pokud těhotenství probíhá bez komplikací, žena s gestačním diabetem by se měla pravidelně věnovat přiměřené fyzické aktivitě.

Součástí léčby těhotenské cukrovky mohou být i léky, někdy si naopak vystačíte i s pohybem a zlepšením stravy

Ideální je chůze (alespoň 30 min denně) nebo některé specifické druhy zdravotních cvičení. K vysloveně nevhodným patří např. cviky vleže na zádech či sporty, při kterých hrozí riziko pádu, nebo jiného úrazu.

INFO: I během těhotenské cukrovky může dojít k nezbytnosti užívání perorálních antidiabetik nebo k nasazení inzulínové terapie, a to v případech, kdy se úprava životního stylu a diety ukáží jako neefektivní.

POZOR: Typ a množství fyzické aktivity během těhotenství je třeba konzultovat s lékařem. Během pohybové aktivity nezapomeňte na častější kontrolu glykémie.

Základní dietní opatření během těhotenské cukrovky se téměř neliší od těch u cukrovky 2. typu. Nastavení diety však musíte vždy konzultovat s lékařem. Úprava stravy totiž nesmí negativně ovlivnit vývoj nenarozeného dítěte.

Potřebný kalorický příjem u těhotných žen stoupá v průměru o 300 kcal na den (v době kojení až o 300 – 500 kcal). Optimální kalorický příjem při těhotenské cukrovce se odvíjí od hmotnosti ženy před těhotenstvím:

Kategorie
Množství
Ženy s ideální tělesnou hmotností 30 kcal/kg/den
Ženy s vyšší hmotností (o 20 – 50 %) 24 kcal/kg/den
Ženy s vyšší hmotností (o 50 %) 12 až 18 kcal/kg/den
Ženy s nižší hmotností (o více než 10% pod optimum) 36 až 40 kcal/kg/den

INFO: Denní kalorický příjem by měly ze 40 až 50% pokrývat sacharidy, z 20% bílkoviny a z 30 až 40% tuky.

Leave a comment