Menu
Vitamíny, minerály a stopové prvky hrají v léčbě cukrovky důležitou roli. Mohou zmírnit její projevy, zpomalit progres onemocnění a v některých případech...
Vitamíny, minerály a stopové prvky hrají v léčbě cukrovky důležitou roli. Mohou zmírnit její projevy, zpomalit progres onemocnění a v některých případech téměř úplně nahradit léky.
Možnosti v léčbě cukrovky přírodními léčivy - obsah článku
Na léčbu a průběh cukrovky mají vliv do značné míry živiny, jako jsou minerály, vitamíny či stopové prvky, které můžete tělu dodat stravou, ale také prostřednictvím některých bylinek, hub, olejů či dalších výživových doplňků. Cukrovku 1. typu nelze vyléčit úplně, vhodné suplementy však mají pozitivní dopad na snížení hladiny cukru v krvi či ochranu ohrožených tkání a orgánů. Při cukrovce 2. typu mohou přírodní doplňky výživy léčbu podpořit natolik, že se obejde bez léků.
Předtím, než se dostaneme k významu minerálů, stopových prvků, vitamínů, konkrétních výživových doplňků či rostlin v rámci léčby a kompenzace cukrovky, není na škodu, abychom si udělali pořádek v pojmech a dojmech. Pokud totiž pochopíte význam a funkci těchto živin, můžete je mnohem jednodušeji a hlavně správně zakomponovat do vašeho života (i jídelníčku).
Vitamíny jsou organické sloučeniny nezbytné pro normální fungování organismu. Ten si je zároveň, až na několik výjimek, nedokáže vyrobit sám. Mají několik důležitých funkcí, podílejí se např. na metabolismu cukrů, tuků a bílkovin, posilují imunitu, spolupracují při mnoha důležitých a pro život nezbytných procesech.
Minerály [1] [2] a stopové prvky jsou tématem, ve kterém mohou mít mnozí z vás zmatek. Tyto dva pojmy jsou totiž častokrát používány jako synonyma, což není úplně správné, avšak ani zcela nesprávné. Zjednodušeně můžeme říci, že minerální látky se dělí na mikro a makroprvky.
Makrovprvky, většinou nazývané jako minerální látky, naše tělo potřebuje v o něco větším množství (nad 100 mg za den). K makroprvkům patří sodík, draslík, chlor, hořčík, vápník, fosfor a síra.
Mikroprvky nebo tzv. stopové prvky, jsou pro organismus potřebné stejně, avšak v menších množstvích (pod 100 mg za den). Do této skupiny minerálů se řadí selen, zinek, železo, měď, mangan, molibden, kobalt, chrom či jód a mnoho dalších.
Nyní, když víte, jaké jsou základní funkce vitamínů, minerálů a stopových prvků, se můžeme podívat na ty z nich, které mají významný vliv na léčbu cukrovky. Ta je totiž onemocněním, při kterém se podstatně zvyšuje oxidační stres, tedy nerovnováha mezi tvorbou molekul, které škodí, a molekul, které je eliminují.
Zjednodušeně, představuje enormní zátěž na organismus. Diabetici mají právě proto zvýšenou potřebu příjmu vitamínů, minerálů i stopových prvků. V první řadě dochází k jejich rychlejší spotřebě, v řadě druhém, organismus musí vynaložit větší úsilí na udržení rovnováhy, na některé procesy je tedy potřebuje více.
Pamatujte, že diabetici, tak jako lidé bez tohoto onemocnění, by měli dbát na dostatečný příjem všech důležitých vitamínů [3] a minerálů, některé z nich, na které se podíváme v následujících řádcích, však hrají o něco důležitější roli.
Prvním z vitamínů, který je při diabetu nenahraditelný, je kyselina askorbová [4], známější pod názvem vitamín C. Céčko je jedním z nejsilnějších antioxidantů, jeho hlavním úkolem při léčbě, ale i prevenci vzniku cukrovky je ochrana buněk před oxidačním stresem a volnými radikály . Průměrná denní potřeba vitamínu C [5] pro dospělého zdravého muže představuje 90, pro ženu 75 mg. Při diabetu se zvyšuje v průměru o 35 mg za den.
Nízké hladiny Céčka jsou výraznější u špatně kompenzovaných diabetiků. Hyperglykémie totiž způsobuje ztráty tohoto vitamínu. Diabetici, kteří patří do této kategorie, proto potřebují přijmout minimálně 200 mg vitamínu C za den. V případě kuřáků je to až 250 mg / den.
Maximální doporučená denní dávka vitamínu C by neměla přesáhnout 2 000 mg/den. Céčko však patří k vitaminům rozpustným ve vodě. To, co organismus nespotřebuje, vyloučí spolu s močí. Předávkování je tedy nepravděpodobné, ve výjimečných případech však Céčko může způsobit menší komplikace, např. průjem. Nezapomínejte, že Céčko je nezbytné pro syntézu dalšího důležitého vitamínu D [6].
Vitamín E (tokoferol) patří k nejdůležitějším antioxidantům v organismu. Jeho hlavním úkolem je ochrana buněk. Kromě toho stojí za normálním růstem, fungováním a vývinem svalů, fungováním krevního oběhu, nervového a zažívacího systému.
Éčko patří k přirozeným antikoagulantem (látky snižující srážlivost krve) a je důležitý i pro zrak. Jeho nedostatek může způsobit např. šedý zákal (katarakta) či věkem podmíněnou degeneraci žluté skvrny [7]. Vitamín E je nezbytný také při metabolismu tuků, podpoře imunity a podle některých výzkumů může posilovat účinky inzulínu.
K výborným zdrojům vitaminu E patří téměř všechny oleje lisované za studena, pšeničné klíčky, arašídy [8], vlašské ořechy, mandle, semena (zejména dýňová, slunečnicová, lněná, sezamová) kapusta (i růžičková) špenát a sladké brambory.
Biotin nebo vitamin H pracuje v synergii s inzulínem a zvyšuje aktivitu enzymu glukokinázy, který odpovídá za správné využití glukózy. Glukokináze se vyskytuje pouze v játrech, přičemž u diabetiků může být její koncentrace velmi nízká. Vitamín H může mít vliv také na samotnou hladinu glukózy u lidí s cukrovkou 1. i 2. typu.
K nejlepším přirozeným zdrojem vitamínu H patří pivovarské kvasnice, ořechy (mandle, arašídy, pekanové a vlašské ořechy), ořechové másla, sardinky, vejce (zejména žloutek) luštěniny (sojové boby, fazole, hrášek), květák, banány a houby.
Vitaminy ze skupiny B, především B1, B3, B6 a B12, jsou pro diabetiky extrémně důležité, a to zejména v rámci prevence vzniku diabetických neuropatií. Dobrým zdrojem béček jsou ryby, drůbeží maso, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, listová zelenina, semena a lahůdkové droždí. Z výživových doplňků je vhodná např. chlorela [9], která je bohatá zejména na vitamin B12.
Thiamin (B1) [10] – je důležitý pro metabolismus sacharidů a nezbytný pro správnou funkci a ochranu nervů
Pyridoxin (B6) [11] – hraje důležitou roli v metabolismu aminokyselin a je nezbytný pro správné fungování nervových a svalových tkání
Chrom [12] zlepšuje glukózovou toleranci u lidí s cukrovkou 1. i 2. typu, snižuje hladinu cukru v krvi nalačno a má příznivý vliv na hladinu cholesterolu i triglyceridů.
Vanad [13] patří k méně známým stopovým prvkům. Jeho užívání zlepšuje citlivost organismu na inzulín, což může vést ke snížení jeho dávek. Několik studií na zvířatech i lidech potvrdily souvislost mezi hladinou vanadu a glukózy v krvi.
Hořčík má přímý vliv na regulaci glykémie u lidí s cukrovkou 2. typu. Hladiny tohoto minerálu mohou zároveň u diabetiků klesat na nebezpečné hodnoty, a to zejména ve spojení s diabetickou retinopatií.
Bylinky mohou být skvělou doplňkovou léčbou cukrovky a její příznaků
S léčivými rostlinami či houbami se o něco častěji setkáte při léčbě cukrovky 2. typu, což však neznamená, že neexistují přírodní alternativy pro „jedničkáře“. V jejich případě je však přírodní léčba zaměřena spíše na diabetické komplikace nebo hospodaření těla s glukózou.
Léčivé rostliny [14] mají různé účinky. Některé jsou využívány pro jejich schopnost snižovat glykémii, zabraňovat jejímu rychlému nárůstu, podporovat tvorbu inzulínu, zlepšovat jeho vstřebávání či inzulínovou rezistenci.
Diabetes je však nebezpečný i z důvodu tzv. přidružených onemocnění. Vhodnou alternativou jsou tedy všechny léčivé rostliny, které mají příznivý vliv na nervy, cévy a některé orgány (játra, slinivka, oči atd.). Vyjmenovat všechny druhy není možné. V následujících řádcích se proto podíváme na ty, které jsou využívány nejčastěji.
Skořice [15] (pozor, pouze pravá, cejlonská) má silné antidiabetické účinky, snižuje hodnoty triglyceridů a „špatného“ LDL cholesterolu.
Hnojník obecný [16] (houba) obsahuje aminokyseliny, polysacharidy, jako β-1, 3-D-glukan a fukogalaktán, proteiny, mastné kyseliny a také esenciální stopový prvek vanad. Hnojník podporuje imunitu a má antidiabetické, antioxidační, protinádorové a antimikrobiální vlastnosti.
Na základě výše uvedených informací jste si mohli udělat lepší představu o tom, jak důležitou roli při léčbě cukrovky hrají jednotlivé vitamíny, minerály, stopové prvky, antioxidanty a další látky. Jednou z možností, jak je můžete dodat organismu, je konzumace potravin s jejich obsahem.
Buďme však upřímní, kolik z nás mají problém dodržet už jen přesný počet jídel a jejich „správné“ složení.
Doplňky výživy už podle názvu mohou být skvělým způsobem na doplnění důležitých živin, které je někdy obtížné přijmout v potřebném množství běžnou stravou
Nejjednodušší, nejrychlejší a nejefektivnější formou, jak tělu dodáte to, co potřebuje, je proto užívání výživových doplňků nebo tzv. suplementů.
Na trhu existují stovky takových přípravků. Stejně jako v případě léčivých rostlin tedy není možné vyjmenovat všechny z nich. Pokud se však rozhodnete užívat výživové doplňky, soustřeďte se na ty, které obsahují výše vyjmenované živiny, ideálně jejich kombinace. V následujících řádcích se podíváme na několik dalších důležitých živin, které by měly diabetici přijímat ve vyšších množstvích.
Mezi omega-3 nenasycené mastné kyseliny [17] patří α-linolenová, eikosapentaenová, dokosahexaenová. Tyto kyseliny jsou důležité v rámci prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění, které jsou jedněmi z častých přidružených komplikací diabetu [18].
Z výživových doplňků doporučujeme sáhnout po rostlinných olejích lisovaných za studena -např. řepkový, sójový, rybí. K omega-6 mastným kyselinám patří kyselina linolová a γ-linolenová. I v tomto případě je vhodná konzumace panenských rostlinných olejů.
Kyselina alfa-lipoová (ALA) je všestranný antioxidant, který je využíván při léčbě diabetické neuropatie. Některé studie ji spojují také se snížením inzulinové rezistence, a tedy i s regulací glykémie.
Dalším silným antioxidantem je kyselina gama-lipoová (GLA), která může zlepšovat funkce nervů při diabetické neuropatii. Najdete ji např. v pupalkovém oleji nebo oleji ze semen černého rybízu. GLA se nachází také v suplementech z Brutnáku lékařského.
L-karnitin je neesenciální aminokyselina, která se svými vlastnostmi podobá na vitamin B. Kromě výživových doplňků ji najdete např. v pšenici, avokádu, tempehu, arašídovém másle, chřestu, jehněčím mase, mléku, rybách či drůbeži.
L-karnitin podporuje tvorbu koenzymu Q10, snižuje hladinu triglyceridů v krvi, má antioxidační účinky, je účinný při léčbě onemocnění periferních cév a může předcházet vzniku diabetické ketoacidózy.
Koenzym Q10 se v organismu vyskytuje přirozeně, u diabetiků však může chybět. Tato sloučenina je nápomocní při metabolismu sacharidů, čímž přirozeně snižuje hladinu cukru v krvi. Díky schopnosti okysličovat krev je prospěšná i při léčbě diabetické retinopatie.
Taurin patří mezi organické kyseliny, které zlepšují viskozitu krve. Splňuje funkci prevence před vznikem kardiovaskulárních onemocnění. Nedostatek taurinu mají zejména lidé s cukrovkou 1. typu. Jeho nejlepšími přirozenými zdroji jsou vnitřnosti, především srdce. Pokud se rozhodnete pro užívání taurinu v podobě suplementů, doporučujeme se vám poradit s lékařem. Jeho přebytek totiž může být kontraproduktivní.
Zaexanthin a lutein [19] mají důležitý význam pro oči. Ukládají se v žluté skvrně, kde plní funkci ochrany před oxidačním poškozením volnými radikály (resp. modrou složkou světla). Bohatým zdrojem luteinu je špenát, červené hrozny, kapusta, mangold, petržel, pistácie, zelený hrášek, žloutky či kukuřice.
Zaexanthin se nachází ve vší zelené a červené zelenině i ovoci. Oči diabetiků jsou však vysoce ohroženými orgány. Tyto 2 živiny byste proto měli užívat určitě i ve formě výživových doplňků.
