Těhotenská cukrovka – její příznaky, možnosti léčby a diagnostika

Gestační diabetes mellitus je nebezpečný zejména pro dítě, jisté rizika však hrozí i samotné matce. Hlavní roli v jeho kompenzaci sehrává včasná diagnostika, správná životospráva a self-monitoring.
zena diagnostikovana na tehotenskou cukrovku

Gestační diabetes mellitus je nebezpečný zejména pro dítě, jisté rizika však hrozí i samotné matce. Hlavní roli v jeho kompenzaci sehrává včasná diagnostika, správná životospráva a self-monitoring.

Gestační diabetes mellitus, známější pod názvem těhotenská cukrovka, postihuje v Česku v průměru 3% těhotných žen. Jde o soubor různých typů poruch glukózové tolerance, zjednodušeně řečeno, vzniku cukrovky, ke kterým dochází pouze během těhotenství, a které po porodu zpravidla zcela vymizí. Gestační diabetes je nebezpečný především pro nenarozené dítě. V budoucnu však může způsobovat problémy i samotné matce.

Rizika těhotenské cukrovky

Těhotenská cukrovka představuje riziko zejména pro nenarozené dítě. Samozřejmě, i když jde o méně běžný “jev”, kdyby glykémie dosahovaly enormně vysoké hodnoty (např. při nadměrném příjmu nevhodné stravy) naopak byly příliš nízké nebo by výrazně kolísaly, zdravotní problémy mohou nastat i u samotné ženy.

Negativní vliv na plod má zvýšené množství glukózy v krvi matky. Ta prostupuje přes placentu a přechází do krevního oběhu dítěte. Je třeba si uvědomit, že v období mezi 24. až 28. týdnem těhotenství, kdy dochází k rozvoji těhotenské cukrovky nejčastěji, má plod kompletně vyvinutou slinivku. Její vývin začíná již ve 4. týdnu, v 9. týdnu vznikají alfa a beta buňky pankreatu a přibližně v 10. týdnu produkuje vlastní inzulín spolu s dalšími hormony.

Přílišné zásobování plodu cukrem způsobuje u slinivky zvýšenou sekreci inzulínu, který je zároveň růstovým hormonem. Nenarozené dítě proto rychleji roste a přibírá na váze, takže jeho porodní hmotnost může překročit 4 kg, což je nebezpečné jak pro dítě, tak pro matku.

Dalším častým rizikem je přetrvávající hypoglykemie u novorozeného dítěte. V děloze bylo totiž zvyklé na vyšší příjem cukru, v důsledku čehož jeho slinivka produkovala více inzulínu. Po přestřižení pupeční šňůry však dojde k přerušení “dodávky” cukru, avšak ne k snížení produkce inzulínu.

Nejzávažnějším rizikem je úmrtí plodu, ale také vznik poruch mozkových funkcí (ADHD, poruchy pozornosti atd.), obezity nebo cukrovky II. typu v pozdějším věku dítěte.

Těhotenská cukrovka je pro ženu nebezpečná zejména z důvodu zvýšeného rizika vzniku diabetu II. typu a kardiovaskulárních onemocnění v budoucnu. Nejlepší prevencí je kompenzace samotného gestačního diabetu, ale také dlouhodobá úprava stravy a životosprávy po ukončení těhotenství [1].

 

Příčiny vzniku těhotenské cukrovky

Genetika, nezdravá životospráva nebo jejich kombinace patří k nejzásadnějším rizikovým faktorům, které mají přímý vliv na vznik těhotenské cukrovky. Samotnou příčinou je inzulínová rezistence (fyziologický stav, při kterém periferní tkáně nedostatečně reagují na inzulín), která jde ruku v ruce se sníženou schopností slinivky produkovat dostatečné množství inzulínu.

Těhotenství má mimo jiné na organismus diabetogenní vliv. Za účelem zajistit správný vývoj, růst a následnou diferenciaci plodu organismus těhotné ženy (přední lalok hypofýzy, štítná žláza, kůra nadledvin), avšak i placenta (tzv. Placentární hormony), během těhotenství produkují různé hormony včetně těch kontrainzulínových.

Nejsilnější antiinzulínový efekt mají placentární hormony, konkrétně kortizol a humánní placentární laktogen. K jejich zvýšené produkci dochází přibližně v průběhu 15. týdne těhotenství. Vrchol sekrece nastává mezi 24. až 28. týdnem. Největší riziko vzniku těhotenské cukrovky je proto právě v tomto období.

V poslední době jsou v souvislosti s antiinzulínovým efektem stále více skloňované i hormony produkované předním lalokem hypofýzy, kůry nadledvin a štítné žlázy těhotné ženy [2], které mají přímý vliv na její metabolismus cukrů. Jejich funkcí je zajištění zvýšených energetických požadavků organismu v průběhu gravidity, ale také zásobování samotného plodu glukózou (nejdůležitější metabolit pro plod).

 

Rizikové faktory vzniku těhotenské cukrovky

To, zda se u vás během těhotenství objeví gestační diabetes, ovlivňuje v první řadě genetika, kterou není možné ovlivnit, ale také životospráva, kterou můžete ovlivnit na 100%.

Nejzásadnějším rizikovým faktorem, který souvisí s genetikou, je výskyt diabetu v rodině (především diabetes II. typu). Obezřetné by měly být také ženy, které:

V těhotenství překonali gestační diabetes mellitus

porodily dítě s hmotností nad 4 000 g

překonali spontánní potrat

porodily mrtvé dítě nebo dítě s vrozenou vývojovou vadou

mají více než 30 let

trpí syndromem polycystických vaječníků

mají příliš velký objem plodové vody (polyhydramnion)

K rizikovým faktorům, které souvisejí se životosprávou, a které je zároveň možné ovlivnit do velmi vysoké míry, patří:

Obezita je nejčastější příčinou vzniku těhotenské cukrovky (BMI nad 30, nebezpečný je však také rychlý nárůst hmotnosti během těhotenství)

Sedavý způsob života, resp. malá nebo žádná fyzická aktivita

Vysoký krevní tlak

Kouření

Příznaky těhotenské cukrovky

Těhotenská cukrovka probíhá u drtivé většiny žen bezpříznakově. Fyzické projevy se objevují až ve chvíli, kdy je nekompenzovaná, tedy tehdy, když dochází k vysokým hodnotám nebo výkyvům glykémie. Problémy způsobuje zejména hyperglykémie, tedy nadměrné množství cukru v krvi, není však vůbec vyloučeno, že může docházet také k snižování hladiny glukózy v krvi a nastat hypoglykémie.

Příznaky těhotenské cukrovky se mohou i nemusí projevit
  • Pocit žízně a dehydratace – cukr, který na sebe váže vodu, se ve zvýšené míře dostává i do moči a spolu s ním z těla odcházejí samotné tekutiny
  • Časté močení – normálně fungující organismus dokáže glukózu při průchodu ledvinami reabsorbovat, při diabetu však ledviny nemusí být tohoto procesu schopné
  • Zvýšená únava – v organismu se sice nachází nadměrné množství glukózy, ta však nedokáže proniknout do buněk, které “hladoví”, proto nemohou fungovat normálně a tělu nedodávají potřebnou energii
  • Nechutenství nebo nadměrná chuť k jídlu – podle glukostatické hypotézy je koncentrace hladiny cukru v krvi jedním z regulačních faktorů příjmu potravy., hypotalamus při hyperglykémii podráždí centrum nasycení, v důsledku čehož dochází ke snížené potřebě jíst, naopak, při hypoglykemii se tato potřeba zvyšuje
  • Častější vznik infekcí – především kvasinkové záněty pochvy a kůže (cukr způsobuje kyselé prostředí, které je živnou půdou pro kvasinky)

Diagnostika těhotenské cukrovky

Diagnostika těhotenské cukrovky se v současnosti provádí u každé ženy v období mezi 24. až 28. týdnem těhotenství [3], u žen, které patří do některé z rizikových skupin, také v počátku těhotenství. Nejspolehlivější metodou je orální glukózový toleranční test (oGTT).

Vyšetření moči je při diagnostice těhotenské cukrovky pouze orientační. Vyšší hodnoty cukru a bílkovin v moči mohou být způsobeny jinými zdravotními problémy či onemocněními, jako je např. benigní glykosurie, při které nejsou ledviny schopny filtrovat cukr. Následně ho propouštějí do moči i při normální glykémii. Toto onemocnění je poměrně vzácné. Zároveň nepředstavuje vážné zdravotní riziko. Podobně nespolehlivou metodou je i měření cukru v krvi pomocí glukometru.

V době, kdy žena plánuje absolvovat orální glukózový toleranční test, by měla být zdravá (žádné infekční či bakteriální onemocnění, úrazy atd.) a žít “běžným životem”, tedy konzumovat klasickou stravu, neomezovat příjem sacharidů, nehýbat se více než obvykle atd.

Vyšetření se provádí vždy ráno po 8 až 10 hodinovém lačnění. Nejprve je třeba ze žíly odebrat krev. žena následně během 3 – 5 min vypije 300 ml vody se 75 g rozpuštěné glukózy. Po 60 až 120 minutách je krev odebrána opětovně. Pokud je naměřená glykémie:

Hodnoty glykémie
Vyhodnocení
pod 7,8 mmol/l normální glukózová tolerance
nad 7,8 mmol/l narušená glukózová tolerance
nad 11,1 mmol/l možný diabetes

Pozor: Orální glukózový toleranční test může být hodnocen podle odlišných norem, např. podle Německé nebo Americké diabetologické společnosti, podle WHO atd.

Léčba a prevence vzniku těhotenské cukrovky

Doporuceni pro prevenci vzniku tehotenske cukrovky

Léčba těhotenské cukrovky většinou probíhá bez aplikace inzulínu. Samozřejmě, existují i výjimky. Důležitá je vhodná dieta, kterou by měl nastavit lékař nebo dietní sestra, a úprava životosprávy.

Žena by si kromě toho měla pravidelně kontrolovat glykémii pomocí glukometru a výsledky zapisovat. Měření se zpravidla provádějí každý 2. den, a to 4 x – ráno nalačno, 2 hod po snídani, následně 2 hod po obědě a po večeři. Přesný počet měření však opět stanoví lékař. Naše rada zní, že pokud už máte po ruce glukometr, není na škodu provést více kontrolních měření. Nejdůležitější je, abyste předešli vysoké glykemii, avšak i její kolísání.

TIP: Pokud si budete glykémii měřit jen ve stanovených dnech a časech, stravujte se a hýbejte tak, jak to děláte běžně. “Umělá” úprava životosprávy vám sice přinese pěkné výsledky na papíře a možná i pochvalu od lékaře, vašemu a zdraví vašeho miminka však určitě nepomůže.

K nejlepší prevenci vzniku těhotenské cukrovky patří zdravá životospráva. Za nejrizikovější faktory, které žena může ovlivnit, jsou pokládány obezita a nedostatek pohybu. Některé studie dokonce potvrzují snížené riziko vzniku těhotenské cukrovky u žen, které před těhotenstvím zhubli [4]. Samozřejmě, pokud jste štíhlá a pravidelně sportujete, riziko vzniku cukrovky pro vás není nulové, avšak podstatně nižší. Důležitou roli hraje také strava a celkový životní styl (kouření, pití alkoholu atd.).

Základem je dostatek vhodného a přiměřeného pohybu, psychická pohoda a regulace hmotnosti – přibírání je během těhotenství normální a nezbytné, při diagnostikovaném gestačním diabetu by však nárůst hmotnosti neměl být příliš rychlý.

Pozor: Průběh gestační cukrovky se většinou s přibývajícími týdny těhotenství zhoršuje. Nároky na self-monitoring, vhodnou stravu a životosprávu se proto mohou postupně měnit.

Strava při těhotenské cukrovce

Pozor byste si měli dávat zejména na příjem sacharidů

Při těhotenské cukrovce je nejdůležitější právě strava. V první řadě je třeba omezit příjem sacharidů. Denní příjem by neměl překročit 200 – 250 g sacharidů, což je v přepočtu cca 15 až 20 chlebových jednotek (1 chlebová jednotka = 10 – 12 g sacharidů). Pozor, sacharidy nesmíte ze stravy vyloučit úplně. Vaše, ale i tělo dítěte je potřebuje.

Důležitý je také typ sacharidů, které přijímáte. Zcela nevhodné jsou jakékoliv potraviny s obsahem tzv. rychlého cukru, tedy monosacharidů, které glykémii zvyšují rychleji – laicky, tělo je nemusí rozkládat, proto se dostávají do krve téměř okamžitě po jejich přijetí.

Monosacharidy se nacházejí v drtivé většině sladkostí či sladkých nápojů, ale také v bílém pečivu, těstovinách, dokonce i v ovoci. To obsahuje fruktózu (ovocný cukr), která je také jednoduchým cukrem.

TIP: Při výběru vhodných potravin se můžete orientovat i podle jejich glykemického indexu (GI) a glykemické zátěže (GL). Vhodné jsou pro vás potraviny s nízkým GI i GL.

Přehánět byste to neměli ani s potravinami, které obsahují oligosacharidy. Ty sice patří k složeným cukrům, vlastnostmi se však od monosacharidů příliš neliší. Oligosacharidy se dělí na disacharidy a trisacharidy. V běžném životě se setkáte zejména s prvním zmíněným typem sacharidů, konkrétně s laktózou (mléčný cukr), maltózou (sladový cukr) a sacharózou (řepný cukr).

Nejlepším zdrojem sacharidů během těhotenské cukrovky jsou potraviny, které obsahují polysacharidy [5], tedy složené nebo tzv. pomalé cukry. Najdete je ve všech celozrnných výrobcích a ve většině druhů zeleniny. Pomoci si můžete i vhodnými doplňky výživy, jejich užívání byste však měli předem konzultovat s lékařem.

Kromě typu stravy je důležitý i počet a velikost porcí. Během těhotenské cukrovky je třeba přijímat menší dávky jídla v kratších intervalech. Ideální počet jídel za den se pohybuje kolem 6 až 7. V neposlední řadě nezapomínejte na dostatečný pitný režim.

 

Hodnoty glykémie při těhotenské cukrovce

Cukr v krvi je v našich končinách udávaný v milimolech na litr krve (mmol / l). Hladina cukru v krvi nalačno se u člověka, který netrpí žádnou formou diabetu, pohybuje v rozmezí od 3,3 do 5,6. Glykémie po jídle je považována za normální, jestliže do 2 hodin po přijetí potravy klesne na 5,6 nebo více.

Hodnoty glykémie při těhotenské cukrovce většinou nebudou ideální. Vašim cílem by mělo být jejich udržení v hranicích od 5,3 do 6,7 mmol / l. “Vyskočení” glykémie do 8 mmol / l, není důvodem k panice. Za každých okolností byste ji však měly udržet pod hraniční hodnotou 10. Po jejím pomyslném překročení začíná mít totiž cukr v krvi velmi negativní vliv na cévy, orgány a další části organismu, a to jak u vás, tak i u vašeho nenarozeného miminka.

Leave a comment